Chorvatsko

V žebříčku českých turistů je stálicí Chorvatsko, země na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Zdejší letoviska, kempy, hotely a ostrovy v letních měsících znějí češtinou. Ovšem mořské pobřeží není zdaleka tím jediným, co nám může někdejší část bývalé Jugoslávie nabídnout. Mírné podnebí s krátkými zimami a teplými a dlouhými léty přímo vybízí k návštěvě.

Do kraje jezer, medvědů i vlků

Nejdůležitější přírodní krásy představuje osm národních parků, přičemž pravděpodobně nejznámějším z nich se stala Plitvická jezera. Právě v tomto okamžiku by měli zbystřit milovníci romantiky, indiánských příběhů a tasených koltů z dob divokého západu 2. poloviny 19. století. Tady se totiž natáčel seriál filmů o apačském náčelníkovi Vinnetouovi a zdejší krajinu proto obdivuje už několik generací klukovských fanoušků indiánských dobrodružství. Národní park Plitvická jezera vytvořily vody tekoucí po zdejších vápencových skalách, ve kterých po tisíciletí vznikaly přírodní přehrady. Kaskádu jezer ještě dotvářejí mohutné vodopády a jeskyně, v lesích dodnes žijí medvědi i vlci.

Písečné pláže pro povaleče i krasová pohoří

Rájem koupání se staly ostrovy, kterých je v Chorvatsku hned několik. Mezi nejoblíbenější patří Hvar, Korčula, Krk, Cres a také Rab. Právě Rab je proslulý svými písečnými plážemi jako stvořenými ke koupání. Pokud si ale jenom pohrdlivě odfrknete nad povaleči z pláže, i tak v Chorvatsku najdete mnoho zajímavého.

Za zlezení stojí krasová pohoří Velebit a Bikovo. Příjemné vyžití tu najde i turista, který rád navštěvuje starobylé památky. Zaujme metropole Záhřeb, Dubrovník s hlavní ulicí Stradun zářící leštěným mramorem, skvostem je palác římského císaře Diokleciána (kolem 244 – 312/316), který si roku 305 n. l. nechal vybudovat po své abdikaci v dnešním Splitu. Mísí se tu památky z římských dob i nadvlády italských Benátek.